Terapie

Čím je teď zaměstnána vaše mysl?

„Abychom udělali tečku za touto otázkou, zkusme přijmout základ zcela očividnou skutečnost, že myšlenka je prvotní.

Již jsem říkal, že tomu, kdo si to dokáže nejen uvědomit, ale i procítit, se budou otevírat mnohá tajemství vesmíru. Především se mu vybaví jasný obraz stvoření.

Bůh pomocí touhy, energie své mysli stvořil svět, v němž žijeme. Stvořil člověka, dal mu plnou svobodu jednání a podaroval každého nejsilnější energií, která je schopna vytvářet podobné světy, nebo možná dokonalejší než pozemský.

Aby člověk dokázal tvořit nové světy nebo zdokonalovat ty, které již existují, musí rychlost jeho mysli odpovídat rychlosti Boží mysli.

Avšak když se dnes podíváme na svět, který vytváří lidská společnost, uvidíme, že je nedokonalý a co víc, představuje stále větší hrozbu pro existenci. Dochází tudíž k zjevné degradaci vědomí, přesněji řečeno, zpomaluje se rychlost mysli.

První lidé se vyznačovali rychlostí mysli, jež se rovnala Boží. Jinak to ani nemohlo být, jelikož Boha, jako kteréhokoliv rodiče ani nenapadlo stvořit své dítě méně hodnotné, než je Sám.

Jaképak síly dokázaly zapůsobit na lidské vědomí a nasměrovat ho na cestu degradace? Jestli někdo je toho schopný, znamená to, že předstihuje energii lidské a Boží mysli. Ale taková bytost neexistuje ani na Zemi, ani v mimozemském bytí.

Podobné tvrzení má jednoduchý důkaz. Pokud by existovala bytost, vlastnící větší rychlost mysli než člověk, již dávno by stvořila svůj svět a my bychom jej viděli.

Přesměrovat, zotročit energii lidské mysli může pouze lidská mysl. Jinými slovy, jeden člověk, který se vyznačuje větší rychlostí mysli než ostatní lidé a který si přeje podmanit si je, to za určitých okolností může dokázat.

Dnes je lidská společnost podřízena potomkům egyptských žreců, kteří uchovali znalosti vědy obraznosti a pomocí speciálních cviků si udržují schopnost myslet rychlostí, jež je podstatně vyšší, než u mnohých lidí žijících na zemi.

A existují pro to důkazy.

Existuje jeden člověk schopný sám čelit žrecům.

Mluvím samozřejmě o Anastasii, poustevnici ze sibiřské tajgy. A všimněte si, dosahuje znatelných výsledků bez pomoci nějakého vojska nebo moderního technického zařízení, a to pouze silou své mysli.

To, že začátkem nového tisíciletí lidstvo začíná směřovat do světa překrásné a Božské civilizace, je pro mě osobně nesporná skutečnost…..“                                                                                                                                                                                                                                                                                            

                                                                                                                  Vladimír Megre

 

Ano, v současné době se toho mění opravdu mnoho, není snad nikoho, kdo by si toho ráčil nevšimnout. Za poslední léta našich životů se událo toliko, že jen stěží můžeme vše teď rychle jmenovat.

Prvotním plánem našich duší v současných životech bylo a je rozpomenout si.

Rozpomenout si na to, kým vlastně jsme a někdy ono rozpomenutí nepřichází zrovna jednoduchou cestou.

Jsou někteří lidé, kteří kráčí svou cestou již vědomě, ale k cestě vědomé duše bylo zapotřebí udělat nespočet práce na sobě samých.

V první řadě znovunaleznout lásku k sobě, uvědomit si, že láskou již vlastně jsme. Stejně tak důležité bylo navrátit si svou, na dlouhou dobu ztracenou, sebeúctu.

Sebeláska a sebeúcta jsou klíčové pro otevření lásky a úcty k druhým lidem, tzn. částečné vymanění se z energie sobectví, jež nás tu na dlouhou dobu zahalila. Nejprve zvítězila energie pýchy jen u jednoho člověka, pak u dalších pár jedinců, jež stvořili a ovládali na dlouhá tisíciletí svůj otrokářský systém, jehož jsme se na tento čas stali poslušnými otroky, někteří více, jiní méně poslušnými, ale všichni společně jsme žili v okovech, což znamená, že jsme si nechali vzít svou vlastní svobodnou vůli, která byla každému člověku dána.

A tak návrat ke svobodě ze spárů otrokářů opravdu není jednoduchým procesem. Není divu, že se ve světě tak moc vzdáleném šťastnému Bytí, naše duše necítily dobře. Ono totiž pozbýt sám sebe a odklonit se od vesmírného řádu musí zákonitě nést neblahé důsledky na tělo i duši člověka.

Člověk – nejsilnější Bytost Vesmíru má mnoho úžasných schopností, než-li se však k nimi zcela navrátí je zapotřebí mnohé napravit, bude-li ovšem chtít.

Těm z vás, kteří stojíte o uzdravení a návrat ke své duši nabízím pomoc formou etikoterapie.

Etikoterapie je terapií, která má dostatek času a prostoru pro nemocného a především chuť a šanci najít příčinu nemoci. Co je mi velmi blízké, tak to, že etikoterapie si nenechá diktovat systémem a je nezávislá na hmotě. Nechává si diktovat jen svědomím a je závislá na Bohu.

Jak již řekl MUDr.Bezděk, zakladatel etikoterapie:

Tento život je pokus o získání nových mravních hodnot“.

To znamená, že mravnost je smyslem života….to znamená – oprávněnost etikoterapie jako cesty k uzdravení morálními silami.

Etikoterapie je CESTA k DUŠI.

Když se narodíme, dostáváme do výbavy všechny dary vesmíru pro život člověka. Postupně však, jak na sebe „oblékáme“ jednotlivé vrstvy pozemského života (společenské konvence, mateřská škola, studium na škole, zaměstnání), přestáváme tyto dary vidět a pomalu na ně zapomínáme. A pak přijde chvíle, kdy v důsledku ne-moci či nezdarů bolestivě jednotlivé vrstvy „svlékáme“ a všechny tyto dary postupně objevujeme. To je cesta etikoterapie. Vede nás ke změně myšlení, ke změně zvyků. Přivádí nás k vlastní podstatě Bytí – k našemu Já. Pomáhá nám pochopit smysl Života a umožňuje nám vidět příčiny a souvislosti, které ovlivňují naše myšlení a jednání a tím naše zdraví...